|
|
Konflikt v Jihočínském moři o Spratlyho a Paracelské ostrovy
Machová, Zuzana ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Kofroň, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Konflikt v Jihočínském moři o Spratlyho a Paracelské ostrovy" se věnuje konfliktu mezi šesti státy. Jedná se o Brunej, Čínu, Filipíny, Malajsii, Taiwan a Vietnam. Základním cílem této práce je představit jednotlivé aktéry konfliktu, podstatu jejich nároků na Spratlyho a Paracelské ostrovy a vývoj vztahů mezi státy v průběhu času. Pozornost je věnována i aktérům, jež si nenárokují Spratlyho či Paracelské ostrovy, nicméně do konfliktu zasahují. Konkrétně se jedná o USA, Japonsko a organizaci ASEAN. Pro lepší pochopení konfliktu v Jihočínském moři je v první části věnována pozornost významu Jihočínského moře a Spratlyho a Paracelských ostrovů. Rozebrány jsou teoretické a právní aspekty, které konflikt doprovázejí. Jedná se o teorii konfliktu a bezpečnosti, Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu, Deklaraci o chování stran v Jihočínském moři a Deklaraci o Jihočínském moři. Samotný konflikt o Spratlyho a Paracelské ostrovy je rozebrán od skončení 2. světové války do současnosti, přičemž důraz je věnován situaci posledních let a příčinám napětí, které v oblasti panuje.
|
|
|
Geopolitický význam Jihočínského moře
Volf, Dominik ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Karásková, Ivana (oponent)
Tato diplomová práce s názvem "Geopolitický význam Jihočínského moře" se zabývá problematikou sporu o Jihočínské moře s ohledem na to, jaký ekonomický a strategický význam tento region má. Hlavním cílem je analyzovat nároky jednotlivých zemí a pokusit se zjistit, zda tento spor má potenciál přerůst až v ozbrojený konflikt. Tento spor vznikl na základě překrývajících se teritoriálních nároků, jež si státy nacházející se v tomto regionu začaly činit po skončení druhé světové války. Jedná se pak především o různé mořské útvary, v jejichž blízkosti se nalézají značné zásoby surovin. Právě zájem na zajištění si surovinové bezpečnosti představuje hlavní problematiku sporu. Dodnes tato situace nebyla vyřešena a naopak vyvolala reakci od států nacházejících se mimo tento region. Především se pak jedná o Spojené státy americké a Japonsko. Za účelem dosažení cíle této diplomové práce je nejprve představen teoretický rámec, jímž je geopolitika a kritická geopolitika. Dále je pak představen obecný význam moří a oceánů se současnou právní úpravou. Na tomto základě jsou pak provedeny případové studie jednotlivých zemí s cílem vytvoření komparace, jež by měla objasnit současnou podobu sporu a potenciál sporu přerůst v ozbrojený konflikt.
|
|
|
Konflikt v Jihočínském moři o Spratlyho a Paracelské ostrovy
Machová, Zuzana ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Kofroň, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Konflikt v Jihočínském moři o Spratlyho a Paracelské ostrovy" se věnuje konfliktu mezi šesti státy. Jedná se o Brunej, Čínu, Filipíny, Malajsii, Taiwan a Vietnam. Základním cílem této práce je představit jednotlivé aktéry konfliktu, podstatu jejich nároků na Spratlyho a Paracelské ostrovy a vývoj vztahů mezi státy v průběhu času. Pozornost je věnována i aktérům, jež si nenárokují Spratlyho či Paracelské ostrovy, nicméně do konfliktu zasahují. Konkrétně se jedná o USA, Japonsko a organizaci ASEAN. Pro lepší pochopení konfliktu v Jihočínském moři je v první části věnována pozornost významu Jihočínského moře a Spratlyho a Paracelských ostrovů. Rozebrány jsou teoretické a právní aspekty, které konflikt doprovázejí. Jedná se o teorii konfliktu a bezpečnosti, Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu, Deklaraci o chování stran v Jihočínském moři a Deklaraci o Jihočínském moři. Samotný konflikt o Spratlyho a Paracelské ostrovy je rozebrán od skončení 2. světové války do současnosti, přičemž důraz je věnován situaci posledních let a příčinám napětí, které v oblasti panuje.
|
host ::
RSS.